Grafik, ilustrátor a vysokoškolský pedagog.
Přemysl Rolčík se narodil 8. května 1922 v Praze.
Rodiče pocházeli z Valašska, matka byla původem Slovenka. Byl synovcem architekta a restaurátora Dušana Jurkoviče. Po celý život si udržel vztah ke kraji svýc
Grafik, ilustrátor a vysokoškolský pedagog.
Přemysl Rolčík se narodil 8. května 1922 v Praze.
Rodiče pocházeli z Valašska, matka byla původem Slovenka. Byl synovcem architekta a restaurátora Dušana Jurkoviče. Po celý život si udržel vztah ke kraji svých rodičů i ke Slovensku, kde opakovaně pobýval a odkud čerpal inspiraci k tvorbě. Po pražské reálce a dvouletém studiu na Škole umění ve Zlíně v letech 1941-1942 studoval u profesorů J. Nováka a J. Baucha na uměleckoprůmyslové škole v Praze, která se později stala Vysokou školou uměleckoprůmyslovou. Absolvoval tam roku 1948 v ateliéru prof. A. Pelce. Vyhraněnost Rolčíkovy umělecké osobnosti dokládá i kontrast jeho ukázněného, někdy až asketického výrazu a živelného naturelu tvorby jeho učitelů. Jeho první zahraniční cestou byl v roce 1947 tříměsíční studijní pobyt v Holandsku, Belgii a Francii. Do roku 1956 pracoval v Ústředí uměleckých řemesel, další čtyři roky byl činný jako samostatný výtvarník a roku 1960 se stal asistentem prof. Karla Svolinského na VSUP, kde roku 1968 habilitoval a po dvou letech byl ustanoven docentem v oboru grafiky. Od roku 1971 vedl speciální ateliér pro knižní kulturu a tvorbu písma. Pedagogické působení ukončil koncem roku 1988.
Rolčíka lze charakterizovat jako bytostného grafika a kreslíře, který se vyjadřoval energickou a pevnou linkou kaligrafické přesnosti a úsporného výrazu, vyváženým a promyšleným členěním plochy, které nepřipouští nahodilost. V počátečním období jeho tvorby, v padesátých letech, lze na jeho grafických listech najít motivy krajiny ze Slovenska i jiných míst, pražské náměty provedené jako dřevoryty nebo linoryty (kniha barevných linorytů Praha matka měst, 1960). V té době vytvořil i soubor černobílých dřevorytů k českým lidovým obyčejům. V tvorbě postupně převládly motivy přírodní s tendencí zdůrazňovat metaforičnost a symboliku uměleckého díla. Jeho grafiky jsou lyrické a poetické, ne však patetické, důsledně se vyhýbal použití barvy. Přírodní motivy, realisticky zobrazený list, strukturu dřeva, strom, obvykle užívá jako symbol, a diváka tak zavádí do pohádkových a fantastických krajin. Užíval techniku kamenorytiny a zejména dřevorytu a suché jehly. Také ve zralé tvorbě řadil své práce do cyklů inspirovaných přírodou ve filozofickém chápání (např. Pohyb, 1971; Přírodní motivy, 1971-1972; Koloběh přírody, 1973-1974; Mořské motivy, 1976; Geneze, 1985,- Staré vrby, 1986; Mušle, 1986). Nedílnou součástí Rolčíkova díla jsou knižní úpravy a ilustrace, které se staly ideálním výtvarným doprovodem básnických sbírek K. Biebla, S. Jesenina, V. Nezvala, J. Préverta, B. Pasternaka a dalších. Ilustracemi jsou většinou reprodukce tušových kreseb. Za tuto tvorbu získal celkem třikrát (1980,1981 a 1987) čestná uznání v soutěži o nejkrásnější knihu. Vystavoval od roku 1958 (Galerie ARS v Praze) a měl celkem 12 samostatných výstav.
Příležitostnou grafikou se začal zabývat až v pozdějších letech, první exlibris pochází z roku 1962 (s jedinou netypickou výjimkou z roku 1952). Zatím nevydaný koncept soupisu (autor Ing. Luděk Rubáš) uvádí pro léta 1962-1989 celkem 71 položek, nejvíce v letech 1976, 1978 a 1984, vždy 5-7 listů. Jsou vytvořeny valnou většinou jako dřevoryty, několik málo položek jsou suché jehly. Vlastníky jsou převážně čeští sběratelé, v zahraničí prakticky není znám. Listy bývají podepsány, obvykle chybí číslování tisků.
Přemysl Rolčík zemřel 24. září 1989.
In: http://www.magic-exlibris.webgarden.cz/dalsi-autori-o-z/rolcik-premysl.html
Zobrazit