(*6.11.1913 - †7.5.2005) - český malíř a grafik
Po studiu na ČVUT (1933-37) se V. Botík stal ákem V. Nowaka na praské Akademii výtvarných umění, kterou ukončil roku 1945. U v roce 1941 vstoupil do Umělecké besedy (do 1943), od roku 1960 byl čl
(*6.11.1913 - †7.5.2005) - český malíř a grafik
Po studiu na ČVUT (1933-37) se V. Botík stal ákem V. Nowaka na praské Akademii výtvarných umění, kterou ukončil roku 1945. U v roce 1941 vstoupil do Umělecké besedy (do 1943), od roku 1960 byl členem a spoluzakladatelem skupiny UB 12.
Botík se věnoval zprvu kresbě, ve 40. letech na čas i plastice a návrhům textilu. Spolu s J. Johnem vytvořil v letech 1955-59 památník obětí nacismu v praské Pinkasově synagoze. Počáteční krajinomalbu ovlivnila tvorba Camilla Corota a Paula Cézanna, ale s větím důrazem na dramatičnost a expresivitu. Pozdějí poznání archaických výtvarných principů přivodilo obrat ke značnému tvarovému zjednoduení do základních geometrických obrazců (Kvádr, 1941; Krychle, 1941). Symbolické zobrazování lebek z období 1953-58 přechází přes obrazové výpovědi pomocí znaků (Atomový věk, 1957; Pavouk, 1957) a k odvrení reality a dospění do polohy výrazně lyrické abstrakce na samém konci 50. let. Náměty "polí" ze 60. a 70. let jsou jen vnějím znakem pro zachycení barevné a tvarové skladby určitého řádu (Tvarující se pole, 1965; Vrásnění, 1967; Pole, 1971; Rýhování zelené a fialové, 1974; Velké rýhování, 1978). To platí také pro souběně vznikající obrazy, jejich náměty vycházejí ze starí tvorby, z elementárních geometrických útvarů (Prostor v kruhu, 1967; Spirála, 1967). Tento směr rozvíjí umělec i v dalím období, které lze označit za vrcholné. Námětově se pak věnuje vizím dokonale harmonického kosmu a světa (Počátek, 1986; Mlhovina, 1988).
In: KDO BYL KDO v naich dějinách ve 20. století
Fotografie