Milén Eduard, vl. Müller, *18. břez. 1891 ve Frýdštejně v Č., čes. malíř a grafik, žák M. Švabinského, od 1920 kreslíř v Lidových novinách. Zúčastnil se budování uměl. života v Brně po převratě v nově založeném Klubu výtv. umělců Aleš (1919) i v později
Milén Eduard, vl. Müller, *18. břez. 1891 ve Frýdštejně v Č., čes. malíř a grafik, žák M. Švabinského, od 1920 kreslíř v Lidových novinách. Zúčastnil se budování uměl. života v Brně po převratě v nově založeném Klubu výtv. umělců Aleš (1919) i v později vzniklé Skupině výtv. umělců 1922. Těžiště [Milén Eduard]ovy tvorby je v grafice. Z vlivu školy se [Milén Eduard] oprostil úsilím po zjednodušení výrazu v leptu Křest 1919, litografii Předměstí u Prahy 1919, v tušových kresbách Z galerie brněnského uměl. života 1920, kde v portretech skladatele Neumanna, kapelníka Janoty, ředitele V. Štecha, herců Čermáka, Pechové a j. a stejně také v litograf. plakátě Váša Příhoda je s krajní ekonomií prostředků zachycena výstižně a živě fysiognomie a charakter představitelů. V litograf. listech Brno 1918 podal [Milén Eduard] život a ruch velkoměsta v jeho dynamičnosti a malebnosti. Barevné založení uplatňuje po prvé v litogr. Královopolský kostel 1920, dále v litogr. plakátech pro Národní divadlo, Dělnickou olympiadu, Všezahradnický veletrh. Plakáty pro radiový veletrh, pro školu rytmiky, na román M. R. Štefánik a několik ryze typografických plakátů patří k jeho nejlepším. Vynikl v divadelních výpravách, zvláště pro Lišku Bystroušku, pro balety: Třírohý klobouk, Šeherezáda a Paroháč. Výtvarná barevnost se uplatňuje silně v akvarelech z Dalmácie (1924). Od impresionistické popisnosti směřuje k emoci a čisté výtvarnosti. Tento vývoj ukazují lyrické akvarely z r. 1933: Zátiší s cukřenkou, Jitro, Krajina, Setkání a j. Ilustroval litografiemi knihy: Voltairova Candida 1925, Maurice Hewletta Klíč k srdci 1925, Mahenovy Kamarády svobody 1928 a Balady 1929. Vydal graf. cykly: Exlibris (10 litografií, Brno 1918), Brno (4 litografie 1918). jbs.
(In: Ottův slovník naučný nové doby)
Zobrazit