Žádné díla

Bude determinováno Dopravné a balné

0 Kč Celkem

K pokladně

Produkt byl úspěšně přidán do nákupního košíku

Počet

Celkem

0 ks zboží. 1 dílo v košíku.

Za díla:

Doručení a balné: Bude determinováno

Celkem

Pokračovat v nákupu Objednat

Umělců: 1 457 Děl: 20 346

Umělci

Kategorie

Informace

Nová díla

Zamilovaný gondoliér

10 406 Kč
Poryvy

11 374 Kč
Vír IV

11 374 Kč

Slevy

Píseň písní XII

678 Kč -30% 968 Kč

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Kandinsky Wassily

(1866-1944) syn moskevského obchodníka s čajem. V roce 1886 začal studovat práva a ekonomii na Univerzitě v Moskvě. První oficiální výstavy se účastnil v roce 1900 při výstavě Asociace moskevských umělců. V roce 1911 Kandinsky uveřejnil první plány pro almanach "Der Blaue Reiter", almanach spoluvydal až v květnu 1912. V červnu 1922 se Kandinsky přestěhoval do Výmaru, kde začal vyučovat kursy volného malování v Bauhausu. Pro Bauhaus také publikoval portfolio grafických prací "Kleine Welten" (Malé světy). V roce 1928 se Kandinsky stal německým občanem. Bauhaus byl uzavřen v červenci 1933 a Kandinsky koncem prosince stěhuje do Francie. O čtyři roky později byla jeho díla ukazována na nacistické výstavě "zvrhlého umění" a 57 jeho děl v německých muzeích a galeriích bylo zkonfiskováno. V roce 1939 se již Kandinsky a jeho žena stali francouzskými občany. Wassily Kandinsky zemřel 13. prosince 1944 v Neuilly-sur-Seine na arteriosklerózu ve věku 78 let. * * * * * Ruský malíř; jeho matka byla Moskvanka a otec, ředitel ruské obchodní společnosti s čajem, Sibiřan; rodina bydlela několik desetiletí ve vyhnanství na Sibiři a teprve 1861 se směla vrátit do Moskvy. V Kandinského žilách kolovala ruská, mongolská a německá krev. Kandinskij měl vrozenou eidetickou vlohu a synestetické nadání: barvy se mu měnily v hudbu a naopak. 1889 vyslala Společnost pro přírodní vědy, etnografii a antropologii Kandinského do severní gubernie Vologdy na výzkum lidového práva a náboženství; zde objevil lidové umění a kreslil lidovou architekturu a výrobky lidového řemesla. V leningradské Ermitáži ho uchvátil Rembrandt; na moskevské výstavě francouzských impresionistů si před Monetovou Kupkou sena uvědomil, že předmět přestal být nezbytným prvkem obrazu. Vystudoval práva a ekonomii na moskevské universitě a byl právě jmenován profesorem práva na universitě v Dorpatu, když se rozhodl, že se věnuje malířství.
Odjel na studie do Mnichova (1896), kde zpočátku navštěvoval kurs kreslení Antona Azbého, u něhož se setkal s A. G. Janvlenskýrn. Romantický neklid nutil Kandinského stále cestovat; téměř každoročně pobýva1 v Rusku (v Oděse u rodiny), navštívil Holandsko, Itálii, Tunisko, Francii, Švýcarsko, Švédsko.
Kandinskij byl rozený vůdce s organizátorským talentem; v Mnichově založil uměleckou skupinu Phalanx (1901-3), účastnil se založení Neue Künstlervereinigung (1909), jejímž se stal předsedou. 1906 vystavoval poprvé na pařížském Podzimním salónu. 1906-7 pobýval v Paříži. 1910 vytvořil svůj první abstraktní akvarel a začal psát knihu O duchovním umění, jež vyšla 1912. 1910 se seznámil a F. Marcem, o rok později s A. Mackem a P. Kleem. 1911 založil a F. Marcem skupinu Der blaue Reiter a připravil její první výstavu (otevřena 18. 12. 1911). S Marcem vydal sborník Der blaue Reiter. Účastnil se také druhé výstavy skupiny v galerii Goltz v Mnichově (otevřena 12. 2. 1912). 1912 mu uspořádal H.Walden v Berlíně první samostatnou výstavu. 1913 se účastnil Prvního německého podzimního salónu v Berlíně. Na začátku první světové války se vrátil do Ruska. Po Říjnové revoluci zastával významné veřejné funkce v sovětských komisích pro umění. V prosinci 1921 se vrátil do Německa, pobyl krátce v Berlíně, odkud ho povolal W. Gropius na Bauhaus do Výmaru. 1924 utvořil s L. Feiningerem, A. G. Javlenským a P. Kleem skupinu Die blauen Vier. 1925 odchází s Bauhausem do Desavy. 1936 vyšla jeho kniha Punkt und Linie zur Fläche. 1931 poprvé vystavoval v Paříži v galerii Zakově. Na začátku třicátých let podnikl řadu cest po Evropě. Po zavření Bauhausu nacisty odjel 1933 do Neuilly-sur-Seine u Paříže.
V Německu konfiskovali nacisté 1937 více než 50 jeho obrazů.
Význam Kandinského díla rozšířily teprve po umělcově smrti souborné výstavy v Evropě a USA. Kandinského malířský vývoj šel od mnichovského realismu (malebné městské motivy se světelnými efekty), impresionismu, secese (romantické "pohádkové" výjevy na základě hudebních a básnických zážitků) a expresionismu k expresivní abstrakci, kde ,,předměty" nahrazuje psychologické působení barvy. Kandinskij si přizpůsobil impresionistickou barevnou skvrnu výrazu "vnitřního zvuku" a snažil se v duktu linií a rozmístěním pestrých bodů vyjádřit hudebnost malby. 1910 namaloval Kandinskij svůj první abstraktní akvarel, na němž črtané čáry a transparentní barevné skvrny nejsou nositeli žádného vztahu k ,,předmětnému světu. Kandinskij vyprávěl, že několik let předtím, když se již za soumraku vracel do svého ateliéru, upoutal ho vlastní obraz, opřený obráceně o zeď, takže nemohl rozeznat motiv na něm zobrazený; tehdy užasl, jak mocný dojem v něm obraz vyvolal pouze svými malířskými hodnotami, a domníval se, že ,,předmět" jeho obrazům škodí. V abstraktním období se pro Kandinského stala ,,barva prostředkem přímého působení na duši".
V dvacátých letech-během působení na Bauhausu -směřoval k přísnému matematickému řádu, přičemž se poněkud přibližoval konstruktivistům , ačkoli s nimi nechtěl mít nic společného; konal sice také pokusy malovat výlučně podle rozumového kalkulu, ale nevedly nikdy k úspěšnému řešení; barva mu vždy tak modifikovala předběžně vypočítané matematické proporce, že se nemohl na matematiku spolehnout; jeho zákonem zůstala ,,vnitřní nutnost".
V pařížském syntetizujícím období se Kandinskij vrací ke svým počátkům; objevuje se znovu ,,figura", i když jako pouhý symbolický znak. Přitom je stále patrnější ruská a orientální povaha jeho umění; specifický ruský je iracionální řád jeho barevné skladby (růžová, světle fialová, karmín, žlutá, světle zelená, modrá); zoomorfní motivy poukazují ke skytskému umění, členění plochy a poměr k prostoru k čínskému malířství, stejně jako používání emailu.
Kandinskij patřil k nejvýznamnějším tvůrcům malířství 20. století a zakladatelům abstraktního umění; jeho dílo je velkolepým pokusem o syntézu východního mysticismu a romantismu se západním racionalismem.
Vyňato z Encyklopedie světového malířství - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Sávy Šabouka DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975.
In: http://www.artchiv.cz/show.php3?action=explore_bio&id=144&session=04nd10r10y07h53t2006

Kandinsky, Wassily (1866-1944), Russian painter, whose exploration of the possibilities of abstraction make him one of the most important innovators in modern art. Both as an artist and as a theorist he played a pivotal role in the development of abstract art.
Born in Moscow, December 4, 1866, Kandinsky studied at the Academy of Fine Arts in Munich, from 1896 to 1900. His early paintings were executed in a naturalistic style, but in 1909, after a trip to Paris during which he was highly impressed by the works of the Fauves and Post-Impressionists, his paintings became more highly coloured and loosely organized. Around 1913 he began working on paintings that came to be considered the first totally abstract works in modern art; they made no reference to objects in the physical world and derived their inspiration and titles from music.
In 1911, along with Franz Marc and other German Expressionists, Kandinsky formed Der Blaue Reiter group (named after Kandinsky's love of blue and Marc's love of horses). He produced both abstract and figurative works during this period, all of which were characterized by brilliant colours and complex patterns.
Kandinsky's influence on the course of 20th-century art was further increased by his activities as a theorist and teacher. In 1912 he published Concerning the Spiritual in Art, the first theoretical treatise on abstraction, which spread his ideas through Europe. He also taught at the Moscow Academy of Fine Arts from 1918 to 1921 and at the Bauhaus in Dessau, from 1922 to 1933.
After World War I, Kandinsky's abstractions became increasingly geometric in form, as he abandoned his earlier fluid style in favour of sharply etched outlines and clear patterns. Composition VIII No. 260 (1923, Guggenheim Museum, New York), for instance, is composed solely of lines, circles, arcs, and other simple geometric forms. In very late works such as Circle and Square (1943, private collection), he refines this style into a more elegant, complex mode that resulted in beautifully balanced, jewel-like pictures.
He was one of the most influential artists of his generation. As one of the first explorers of the principles of nonrepresentational or “pure” abstraction, Kandinsky can be considered an artist who paved the way for Abstract Expressionism, the dominant school of painting since World War II. Kandinsky died in Neuilly-sur-Seine, a suburb of Paris, on December 13, 1944.
In: MS Encarta