Žádné díla

Bude determinováno Dopravné a balné

0 Kč Celkem

K pokladně

Produkt byl úspěšně přidán do nákupního košíku

Počet

Celkem

0 ks zboží. 1 dílo v košíku.

Za díla:

Doručení a balné: Bude determinováno

Celkem

Pokračovat v nákupu Objednat

Umělců: 1 457 Děl: 20 315

Umělci

Kategorie

Informace

Nová díla

Betlém (1954)

2 178 Kč
Svatá Veronika II (1954)

1 936 Kč
Sasanka - PF 1982 Pavel Sukdolák

1 210 Kč

Slevy

Florilège des Amours de Ronsard (1948) 14

5 808 Kč -40% 9 680 Kč

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Kysela František

(*4.9.1881- †20.2.1941) - český malíř, grafik, průmyslový a scénický výtvarník
František Kysela navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu (1900-04, znovu 1906-08) a mezitím studoval u Hanuše Schwaigera na Akademii výtvarných umění v Praze (1904-05). Od roku 1913 už sám vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole, kde byl roku 1917 jmenován profesorem, posléze i rektorem. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, Osmy, Skupiny výtvarných umělců, pracoval pro Artěl a Svaz českého díla.
Kysela začal formálně secesní užitou a knižní grafikou, inspirovanou především pohádkou (plakát Zlatý věk, 1904). Významnější jsou však jeho návrhy interiérové malby: v přijímacím salónu prostějovského Národního domu se organická secesní křivka proměňuje ve prospěch pravého úhlu; stejným způsobem se mění i jeho plakát (Druhá česká zahradnicko-ovocnářská výstava, 1910). Dekoroval také například kavárnu Union (1914), některé z komnat zámku v Novém Městě nad Metují, Městské divadlo v Hradci Králové. Věnoval se také výtvarnému zpracování skla (sklenice Československé republiky, 1928), zvláště monumentálním vitrážím, které jej proslavily. Navrhl rozetové okno západního průčelí katedrály sv. Víta a další okna ve dvou kaplích (1921), okna v muzeu v Hradci Králové, v Legiobance v Praze a okna výstavního pavilónu Republiky československé v Kolíně nad Rýnem (1928). Zabýval se však i návrhy v textilu, tvořil nové vzory pro průmyslové zpracování, ale hlavně tapisérie (Umělecká řemesla pro pařížskou výstavu dekorativního umění, 1925). Ze scénografických návrhů jej proslavily zvláště scény pro Smetanovy opery.
Kyselův projev, ovlivněný zpočátku secesí a kubismem, byl osobitý, slohově těžko zařaditelný. Realizaci projektů Kyselových - ale i celé řady dalších umělců (například M. Švabinského, K. Svolinského či C. Boudy) - uskutečnila vynikající textilní výtvarnice Marie Teinitzerová-Hoppeová, její jindřichohradecká dílna se stala světově proslulou.
In: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století

Zobrazit