Seznam děl umělce Rumanský Igor

(1946-2006) Igor Rumanský sa narodil 10. marca 1946 v Demänovej na Liptove. V rokoch 1961 až 1965 študoval na Strednej škole umeleckého priemyslu v Bratislave. V štúdiu pokračoval do roku 1971 na oddelení voľnej grafiky a knižnej ilustrácie u profesora Vincenta Hložníka na Vysokej škole výtvarných umení (VŠVU) v Bratislave. Tam na katedre grafiky pôsobil ako pedagóg niekoľko desaťročí až doteraz. Stopou po živote profesora a akademického maliara Rumanského zostane množstvo grafík, ilustrácii i poštových známok. Ilustroval vyše 150 kníh. Viac ako 30 rokov spolupracoval s liptovským rodákom básnikom Milanom Rúfusom, ktorému ilustroval 12 básnických zbierok. Z Rumanského dielne vyšli napríklad cenné známky k majstrovstvám sveta i Európy v hokeji 1978, Svetovému roku Slovákov 1997, nedávno zobrazil športovkyňu Martinu Moravcovú, tento rok v júni vydala pošta dve jeho známky Sklo a Mediarstvo s najvzácnejšími exponátmi Stredoslovenského múzea. O nezabudnuteľnom umelcovi, ale i človeku pripravuje kolektív autorov monografiu. Režisér Fedor Bartko ho minulý rok zachytil v dokumentárnom filme Dobro ako princíp svetla a pravdy, ktorý tento rok uviedla Slovenská televízia. Svoju ilustrátorskú a známkovú tvorbu Rumanský naposledy vystavoval v Liptovskom Mikuláši, teda na rodnom Liptove, ku ktorému mal ako aj svojej rodine veľmi vrúcny vzťah a rád sa tam vracal. Naposledy ilustroval knižku Edgara Allana Poea Studňa, čo stíši smäd (2005), vytvoril aj grafický list k básni Milana Rúfusa Cesta. Na VŠVU vychoval množstvo študentov, obzvlášť hrdý bol na Davida Čárskeho. Tvorbu Igora Rumanského ocenili viacerými uznaniami, napríklad v roku 1981 mu udelili cenu Martina Benku. In: http://knihy.sme.sk/clanok.asp?cl=2845774

******************

Igor Rumanský se narodil 10. března 1946 v Demänovej.
Základní školu absolvoval v rodišti a v Liptovském Mikuláši. V roce 1965 odmaturoval na Střední škole uměleckoprůmyslové v Bratislavě na oddělení propagační a užité grafiky. Na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě byl posluchačem Všeobecné školy malířství u prof. Dezidera Millyho a oddělení Volné grafiky a knižní ilustrace u prof. Vincenta Hložníka. Obhájením diplomové práce se stal v roce 1971 akademickým malířem. Od ukončení základní vojenské služby (1972) až do roku 1981 byl na volné noze, věnoval se kresbě, grafice a ilustrační tvorbě. V letech 1981 - 1984 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru Všeobecné školy grafické. V roce 1984 dosáhl hodnosti docenta v oboru malby a působil na Katedře grafiky. V roce 1998 byl slavnostně uveden do funkce profesora v oboru grafika. Profesor Igor Rumanský, akademický malíř, během svého pětadvacetiletého pedagogického působení na Vysoké škole výtvarných umění vychoval řadu absolventů oddělení volné grafiky a ilustrace, jehož byl delší dobu vedoucím pedagogem. Posledních 13 let působil jako vedoucí Kurzu grafiky základního studia pro 1. ročníky na Katedře grafiky. Mnozí z jeho studentů jsou úspěšnými autory a někteří z nich byli pro něj více než studenty. V pedagogické praxi uplatňoval totiž specifický přístup ke každému studentovi a neustálý kontakt s ním na principu "otevřených dveří".
Prof. Igor Rumanský, akademický malíř, se ve své umělecké tvorbě soustředil na grafiku a ilustraci, známkové tvorbu a ex libris. S jeho dílem se mohli milovníci výtvarného umění setkat na více než dvaceti samostatných výstavách doma i v zahraničí a více než sedmdesáti skupinových výstavách, také nejen doma, ale i v zahraničí.
Dílo Igora Rumanského obdivují návštěvníci galerií ve stálých sbírkách, v nichž se nacházejí zejména jeho grafické listy a ilustrace. Za svou tvorbu byl poctěn mnoha významnými domácími i zahraničními oceněními. Nejvíce si vážil Ceny Ľudovíta Fully za ilustrační tvorbu a Zápisu do Čestné knihy Hanse Christiana Andersena za knihu Jak se chytá radost. Akademický malíř Igor Rumanský ilustroval na sto padesát knih.

Dílo mistra Rumanského je jiné, jedinečné, nabízející to, co je očím neviditelné, co rozhýbe vnímavou duši a citlivé srdce. Toho se celý život držel a to se mu vskutku podařilo.
Igor Rumanský zemřel po vážné nemoci 10. srpna 2006 v Bratislavě, pohřben je v rodné Demänové.

In: http://magic-exlibris.webgarden.cz/rubriky/slovensti-autori/rumansky-igor