> Jandová Ludmila

Umělci

Informace

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Jandová Ludmila

(1938-20.10.2008); malířka, kreslířka, grafička, ilustrátorka. Studium: Akademie výtvarných umění, Praha (1959-65, V. Silovský, V. Tittelbach) ****** od roku 1956-1958 Odborná škola sklářská v Železném Brodě - od roku 1958 - 1959 jednoroční přípra
(1938-20.10.2008); malířka, kreslířka, grafička, ilustrátorka. Studium: Akademie výtvarných umění, Praha (1959-65, V. Silovský, V. Tittelbach)

******
od roku 1956-1958 Odborná škola sklářská v Železném Brodě
- od roku 1958 - 1959 jednoroční přípravka na Akademii výtvarných umění (prof. Karel Müler)
- v letech 1959 - 1965 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Vladimír Silovský, prof. Vojtěch Tittelbach)
- v roce 1961 se provdala za svého spolužáka Františka Jandu
- v roce 1965 promovala na Akademii cyklem Zvířecí mateřství
- v letech 1966 - 1969 aspirantura na AVU v Praze
- od roku 1969 žije v Osíku u Litomyšle
- vystavuje od roku 1962
- malířské a grafické dílo je roztroušeno v celé řadě veřejných a soukromých sbírek u nás i ve světě
- za její celoživotní umělecké dílo a přínos pro církev, jí udělil papež Jan Pavel II. významné ocenění - v latinsky psaném textu je psáno: "Jan Pavel II, pontifex maximus rozhodl a udělil paní Ludmile Jandové odznak vznešeného kříže" pro ecclesia et pontifice" (za církev a papeže) zvlášť ustanovený z důvodu významných děl a pozoruhodné snahy, a zároveň ji dal dovolení touto ozdobou se dekorovat."
- "Ludmila Jandová je výtvarnice neobyčejné citlivosti. S pokorou zachycuje lidskou touhu a potřebu podílet se na tajemstvích přírody a její vnitřní síle a klidu. Myslím, že právě tento protiklad výtvarnici nejvíc inspiruje. Něžnými pastelovými barvami se dotýká klidu, čekání nebo tesknoty, ale i pokojně tekoucí vody, odpočívajícího vánku...A třeba jasně temnými barvami zachytí touhu, vášeň, léto i bouři a varování...Svou výtvarnou řečí nám ve svých grafikách a pastelech pomáhá rozpoznat a vážit si nejdůležitějších lidských hodnot." (Galerie z ruky - Stanislava Macháčková)
- manžel František (25.2. 1931), akademický sochař
In: http://www.litomysl.cz/php/index/index.php?co=cena_mesta&akce=prehled_laureatu&rok=2004

******
Malířka a grafička Ludmila Jandová vystudovala malbu u prof. Vojtěcha Tittelbacha a grafiku u prof. Vladimíra Silovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Její grafická tvorba je vymezena obdobím let 1965-1992, kdy vznikly stovky jejích grafických listů. Souběžně se zabývala technikou tisku z výšky (dřevořez, linoryt, solořez) i tisku z hloubky - suché jehle. K dalším výtvarným oborům Ludmily Jandové patří i volná malba, kresba, užitá grafika, ilustrace a realizace pro architekturu (např. skleněné mozaiky, vitráže, obrazy v interiéru). Zdravotní důvody, které v r.1992 způsobily zcela zastavení grafické tvorby, znamenaly "omezení" její současné činnosti na tyto jmenované ostatní aktivity. Nicméně soubor zde vystavených grafických listů, barevných suchých jehel, představuje výběr z let 1980-1992, kdy se ještě mohla grafice věnovat.
Veřejně začala svou tvorbu prezentovat u nás i v zahraničí samostatnými výstavami a účastmi na společných přehlídkách od roku 1962. Šedesátá léta znamenala pro ni také dobu, kdy začala jezdit do Petrkova jako jiné osobnosti české výtvarné kultury (Mikuláš Medek, Olbram Zoubek, aj.) a seznámila se zde s tvorbou Bohuslava Reynka. Tento fakt bývá již tradičně citován v odborných statích v souvislosti s ideovými základy grafiky Ludmily Jandové. Vedle uměleckého spatřovala v osobnosti Bohuslava Reynka vzor také lidský a duchovní. V sedmdesátých letech se již prakticky trvale zařadila mezi nemnoho českých umělců, kteří se svou tvorbou snažili přispívat k duchovní obnově národa a hlásili se k umělecké tradici českého spirituálního umění.
Co znamenal pro Bohuslava Reynka rodný Petrkov, znamená pro Ludmilu Jandovou Osík u Litomyšle. Rodiště, okolní krajina, život v ní, představuje trvalý zdroj inspirace její tvorby. Krajina se promítá téměř do všech jejích námětů. Nestala-li se k některému z jejích listů hmatatelnou předlohou, je v něm přesto obsažena - hutností emocionálního prožitku, lyričností barev, uspořádáním plochy, detailem struktury, průměty horizontů, atd. Paralelou k Reynkovi je i to, že autorka nebyla izolována místem tvorby, ale vstřebávala informace českého i evropského kulturního prostředí. Jako grafička se dostávala také do povědomí, zejména té části veřejnosti, která byla duchovním kvalitám umění nakloněna.
V jejím díle můžeme vedle spřízněnosti s Reynkem vysledovat později i jiné vlivy. Ve vystavené kolekci představující výběr z let 1980-92 se objevuje i absorbce informací o současné moderní grafice české i zahraniční (Johnny Friedlander / cyklus Dopisy, 1983; Adriena Šimotová, Václav Boštík / cyklus Záznam pocitu, 1985; František Hodonský / cyklus Krajiny, 1985; Vladimír Boudník, Pierre Soullages / Části celku, 1992).
Jen sporadicky se setkáme s tím, že grafický list má svůj název, pokud tomu tak je, je spíš odkazem na konkrétní cyklus. Cykličnost je vůbec významným rysem tvorby Ludmily Jandové. Určité téma je jí s oblibou vždy cíleně vyčerpáváno ve variacích. Vodítkem k identifikaci jednotlivých listů se stal vlastně jen soupis volných grafických cyklů, které od roku 1965 dosáhly počtu bezmála čtyřiceti větších sérií. Jsou-li jednotlivé grafické listy bez názvu a chybí "obvyklé" vodítko pro jejich význam, je to zcela záměrně. O to větší volnost nabízí autorka divákovi v jejich výkladu.
Vedle volných interpretací krajinného prožitku, kdy je základem jejich obsahu pocit vědomí univerzálního řádu a přítomnosti vyššího principu, vznikaly stovky dalších grafických děl, které byly doprovodem knižní tvorby (Příběhy se záhadou, nakl. Kruh, Hradec Králové, 1983), náboženského čtení, kalendářů (Kalendář 1992 a 1993, nakl. Trinitas, Svitavy, 1992 a 1993), literární katolické tvorby i jiné knižní tvorby nebo měly podobu příležitostných tisků ke konkrétním obdobím náboženského roku (Ilustrace Knihy Genesis, Křesťanská akademie, Řím, 1999). Její tvorba byla oceněna v Římě roku 2001 udělením ceny Jana Pavla II.
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY
2002 Koláže, práce z let 1987-2001, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž;
1999 Výstavní síň Staré radnice, Broumov;
1998 Galerie moderního umění, Roudnice n.Labem;
1998 Horácká galerie moderního umění, Nové Město na Moravě;
Dům U rytířů, Litomyšl;
1997 Městská galerie Vysoké Mýto;
1995 Divadlo bratří Mrštíků, Brno; Týnská galerie, Praha;
1994 Konvent - zámek, Žďár nad Sázavou;
Galerie Z ruky, Křížovice;
1992 Galerie Am Schrotturm, Schweinfurt;
Klub novinářů, Praha;
Galerie U Mozarta, Praha;
1991 Minigalerie Na Hamrech, Ústí nad Orlicí;
1990 Městské muzeum a galerie, Polička;
Galerie ČS, Praha (společně se skupinou Tolerance);
Galerie Typos, Brno;
1989 Chodovská tvrz, Praha (společně se skupinou Tolerance) PNP, Praha (společně se skup. P. Kupky);
1988 Galerie U Řečických, Praha;
Státní galerie výtvarného umění, Náchod;
Dům umění, Stará radnice, Brno;
1987 Státní Zámek, Klenová;
1985 Muzeum Českého ráje, Turnov;
Kulturní dům, Osík u Litomyšle;
1982 Východočeská galerie, Pardubice;
1981 Dům pánů z Kunštátu, Brno;
1980 Galerie J.Matička, Litomyšl;
1979 Městská galerie Vysoké Mýto;
Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod;
1976 Dům umění, Hradec Králové;
1975 Památník národního písemnictví, Praha;
1974 Oblastní galerie Pardubice;
1972 Vlastivědný ústav Frýdek Místek;
1970 Městská knihovna, Chrudim;
Dům pánů z Kunštátu, Brno;
1969 Dům umění, Hradec Králové;
1968 Městské muzeum, Polička;
Výstavní síň SČSV, Mánes, Praha;
1967 Městské muzeum Litomyšl;
1962 Kulturní dům, Litomyšl.
ÚČAST NA VÝSTAVÁCH
2002 Festival grafiky a fotografie, Máchovy Litoměřice;
2000 Alfa 2000 omega, Galerie moderního umění v Roudnici n.Labem;
Alfa 2000 omega, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě;
1993 Images, Témoignages d'Artistes Tchéques, Versailles, Francie;
Meditativní grafika z Čech, Graz, Rakousko;
Tolerance, členská výstava, Český Krumlov;
Současná grafika východočeských autorů, Polička;
1992 3.členská výstava Sdružení českých grafiků František Kupka, Chodovská tvrz, Praha;
Zeitgenössische Tschechische Grafik, Sdružení českých grafiků František Kupka, Galerie Miro, Berlín, Německo; Kisgrafika 1992, Malé formy grafiky, Budapešť, Maďarsko;
1991 Malé formy grafiky, Lodź, Polsko;
Trienále evropské netradiční grafiky, Praha Graphic, Galerie Modrý pavilon, Praha;
Znak a svědectví, Muzeum hl.m. Prahy, Praha;
Grafika, Galerie Typos, Brno;
2.členská výstava Sdružení českých grafiků František Kupka, Musaion, PNP Praha;
1990 Československá grafika, Roden, Holandsko;
1987 Rotterdam, Holandsko;
Streekmuzeum Gennep, Holandsko;
1985 Exlibriswedstrijd, Sint Niklaas, Belgie;
1983 Premio internazionale, Biella, Italie;
Premi International Dibuix Joan Miro, Barcelona, Španělsko;
1976 Premi International Dibuix Joan Miro, Barcelona, Španělsko;
1975 Premi International Dibuix Joan Miro, Barcelona, Španělsko;
1972 Premi International Dibuix Joan Miro, Barcelona, Španělsko;
1969 Premio dei colli, Este, Lucca, Rapallo, Itálie;
1966 Československá grafika, Tunisko, Mexiko.
ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH
National Gallery of Art, Washington D.C., USA.
Národní galerie v Praze;
Východočeská galerie v Pardubicích;
Galerie moderního umění v Hradci Králové;
Státní zámek Klenová;
Moravská galerie v Brně;
a soukromé sbírky v ČR a zahraničí In:http://www.gfj.kh.cz/gfj.php?id=545&l=en

Zobrazit
na stránku
Zobrazeno 1 – 12 z 52 položek
Zobrazeno 1 – 12 z 52 položek

Novus - Premium Prestashop template

Payment methods