Žádné díla

Bude determinováno Dopravné a balné

0 Kč Celkem

K pokladně

Produkt byl úspěšně přidán do nákupního košíku

Počet

Celkem

0 ks zboží. 1 dílo v košíku.

Za díla:

Doručení a balné: Bude determinováno

Celkem

Pokračovat v nákupu Objednat

Umělců: 1 457 Děl: 20 335

Umělci

Kategorie

Informace

Nová díla

EXL František Nadymáček (1937), opus 42

1 452 Kč
Loutnista

3 146 Kč
Laboratoř s okny na Pražský hrad

363 Kč

Slevy

Melancholie II (1920)

581 Kč -20% 726 Kč

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Klee Paul

(1879-1940) Pocházel z hudební rodiny. Otec - Němec - byl učitelem hudby, matka - Švýcarka jihofrancouzského původu - klavíristkou. Svůj zájem od dětství dělil mezi hudbu a literaturu (oblíbenou knihou mu byl Voltairův Candide, jejž 1911 ilustroval). V Mnichově žil v letech 1898-1901; rok studoval na akademii u F. v. Stucka. 1901-2 jel se sochařem H. Hallerem do Itálie, kde na něho nejsilněji zapůsobil Leonardo a akvárium v Neapoli. 1906 se oženil s německou klavíristkou Lily Stupfovou a odjel do Mnichova. 1911 poznal A. Kubina a stal se členem skupiny Der blaue Reiter, 1914 zakládajícím členem mnichovské secese. 1912 se setkal v Paříži s R. Delaunayem (jehož knihu o světle přeložil 1913), s P. Picassem, G. Braquem a futuristy; ve1ký zážitek mu připravi1 H. Rousseau. 1914 podnikl s A. Mackem a Moillietem krátký zájezd do Kairuanu v Tunisku. Od 1921 působil jako ,,mistr" na Bauhausu ve Výmaru a později v Drážďanech; s V. Kandinským, L. Feiningerem a A. G. Javlenským tvořil skupinu Blaue Vier. 1928 cestoval do Egypta. 1931 opustil Bauhaus a přijal profesuru na akademii v Düsseldorfu. Od 1933 žil v Bernu v kruhu své rodiny, když byl vypuzen z Německa jako ,,žid" a cizozemec". Zemře1 na kožní onemocnění, aniž se dočkal švýcarského státního občanství.

Patřil k první a nejsilnější umělecké generaci 20. století, ke generaci fauvistů, kubistů, futuristů, expresionistů a časných abstraktivistů. Nezaloži1 však žádný nový směr a ani se nedá do žádného zahrnout. Stál vždy mimo jako samostatná umělecká osobnost, významem rovnocenná zakladatelům moderních směrů. Do první světové války převážně kreslil a leptal v duchu mnichovského Jugendstilu fantaskně groteskní symbolické listy, inspirované W. Blackem, F. Goyou a F. Munchem. Malíře ve vlastním slova smyslu v něm probudila teprve cesta do Tuniska (1914); tehdy si objevil magickou sílu barvy. Maluje především akvarely, jejichž průsvitné, zářící tóny zachycují převratný dojem, jímž na něj působila africká atmosféra. První olejomalby začal malovat za války, ale ještě po válce tvořily převážnou část jeho díla drobné akvarely. Jeho inspiraci byl div z dívání, hnací silou pud ke hraní. V době, kdy se moderní umění oprošťovalo od starých konvencí, sáhl Klee k dětské kresbě. Neodhodil však ani intelektuální kultivovanost, ani uměleckou rafinovanost moderního malíře. Nešlo mu o ztracenou hru dětské fantazie, ale o vyšší uměleckou pravdu; ta je nakonec uvedena v pochybnost Kleeovou ironii, která roste a jeho racionální skepse a tvořil nejvlastnější jádro jeho bytosti. Kleeův humor se vine od nejranějších po nejposlednější díla v nejrůznějších podobách. Jeho paradoxní mnohovýznamnost zajišťuje jeho dílu stálou aktuálnost. V době, kdy malířství usilovalo o prolnutí s hudbou (orfismus), vytváří Klee své pásmové obrazy, obrazové kompozice na texty Hindemithových Marienlieder (1916). Nejsou to čitelné obrazy, nýbrž - podobně jako písmové orientální arabesky nebo ornamentika iro-skotských rukopisů - šifry a obrazové samoznaky. Ve dvacátých letech, za jeho působení na Bauhausu, kde na něho měl vliv zvláště Kandinskij, se rozvinulo Kleeovo dílo do neobyčejné šířky. Z jeho fantazie, ovládané hudbou a snem, rostly obrazy nebývalých světů; obsahem jeho umění se stala nejen hudba a poezie, ale celý svět dějin, fantazie a umění. V Kleeově osobnosti se podivuhodným způsobem spojila mocná fantazie (nazýval ji ,,prapůvodním územím psychické improvizace") a jasná konstruktivní logika, intuice exaktního vědce. U málokterého umělce existovaly tak výrazné protiklady mezi přesností matematického myšlení (sám si propočítával Einsteinovy rovnice!), dětskou naivitou, fantaskní představivostí a filosofickou hloubavostí. Jeho ,,filosofie umění", jak ji uložil v literární pozůstalosti, je jedna z nejlépe promyšlených teorií moderního umění; v Pedagogickém skicáři (1923) analyzoval primární obrazové prvky a zkoumal jejich tvůrčí možnosti. Klee se snažil výtvarnými prostředky, linii, tónem (valérem) a barvou (v Kleeově terminologii mírou, váhou a kvalitou) definovat smysl skutečnosti. Obraz začínal malovat bez jakéhokoli vědomého a tím méně na téma zaměřeného úmyslu:
,,Malíř ví mnoho, ale ví to teprve potom." Myslel při práci jen na to, jak organizovat obrazovou plochu podle zákonů, které vyplývají z tvárných prostředků. S tím souvisí Kleeovo neustálé technologické hledání a experimentováni; zkoušel různé materiály, vyhledával papíry rozličného zrna a lepil je na dřevo nebo na plátno, kombinoval jednotlivé techniky a hotovou malbu diferencoval mytím, broušením a kartáčováním, aby dosáhl zvláštní malířské struktury.

Kleeovo umění nelze spojovat se surrealismem; odlišuje se od něho vědomým úsilím o vnitřní smysl a řád i tím, že proti surrealistickému zoufalství a nicotě staví naději. U málokterého myslitele 20. století najdeme tak přesnou analýzu existencionálního postavení moderního umělce v současném světě, jako u Kleea. Ve svém pozdním období se Klee ponořil do záhad lidské existence. Žil tehdy ve Švýcarsku, uprostřed rodiny, k níž byl od mládí silně poután. V posledním období (1937-40), jemuž předcházely první příznaky těžké choroby, Klee rozevřel znovu svůj umělecký svět, magické čtverce, tajemné měsíční noci, komické a hrozivé fantómy, metamorfózy organického a anorganického, novotvary, písmo a obrazové básně, ale vše ústilo do kontemplací o smrti; smrt považoval - jako jeho přítel Rilke - za tajemného spoluhráče života.

Vyňato z Encyklopedie světového malířství - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Sávy Šabouka DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975.
In: http://www.artchiv.cz/show.php3?action=explore_bio&id=145&session=04nd10r10y07h53t2006

* * * * * *
1879 Born: December 18, Münchenbuchsee, Switzerland
1898 - 1901 Studied in Munich with Heinrich Knirr, then at the Kunstakademie under Franz von Stuck
1911 Met Alexej Jawlensky, Vasily Kandinsky, August Macke, Franz Marc, and other avant-garde figures
1914 Helped found the Neue Münchner Secession
1920 Appointed to the faculty of the Bauhaus
1924 The Blaue Vier, consisting of Lyonel Feininger, Jawlensky, Kandinsky, and Klee, was founded
1921 - 1926 Taught at the Bauhaus in Weimar, Germany
1926 - 1931 Taught at the Bauhaus in Dessau, Germany
1931 Taught at the Akademie, Düsseldorf, Germany
1933 Forced by the Nazis to leave his position in Düsseldorf
1940 Died: June 29, Muralto-Locarno, Switzerland

Selected Exhibitions
1979 Paul Klee: Das Werk der Jahre 1919-1933, Gemalde, Handzeichnungen, Druckgraphik, Kunsthalle, Cologne, Germany
1974 Homage à Schönberg, Neue Nationalgalerie, Berlin, Germany
1973 Paul Klee: The Bauhaus Years, Des Moines Art Center, Des Moines, IA (solo)
1967 Paul Klee: A Retrospective, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York (solo)
1967 Paul Klee, Kunsthalle, Basel, Switzerland (solo)
1963 Paul Klee in Review, The Denver Art Museum, Denver, Colorado
1956 - 1957 Paul Klee, Hamburger Kunstverein, Germany (solo)
1956 Paul Klee, Kunstmuseum Bern, Switzerland (solo)
1940 Klee exhibition, Zurich, Switzerland (solo)
1937 Entartete Kunst, Dessau, Germany
1935 Klee exhibitions, Bern and Basel, Switzerland (solo)
1930 Museum of Modern Art, New York
1925 Galerie Vavin-Raspail, Paris, France; Galerie Pierre, Paris, France
1924 Société Anonyme, New York
1920 Paul Klee: Retrospective, Galerie Hans Goltz, Munich, Germany
1913 Erste deutsche Herbstsalon, Der Sturm Gallery, Berlin, Germany
1912 Second Blaue Reiter exhibition, Galerie Hans Goltz, Munich, Germany
1911 Moderne Galerie, Munich, Germany
1910 Kunstmuseum Bern, Switzerland; Kunsthaus, Zurich (solo)
1906 Munich Secession, Germany
In: http://www.artnet.com/artist/9558/paul-klee.html