(13.11.1885 Krušovice - 26.10.1954 Praha) - český malíř
Václav Rabas bezesporu patří k nejvýznamnějším novodobým českým krajinářům. Byl žákem pražské Akademie výtvarných umění, kde navštěvoval školy Bohumíra Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaige
(13.11.1885 Krušovice - 26.10.1954 Praha) - český malíř
Václav Rabas bezesporu patří k nejvýznamnějším novodobým českým krajinářům. Byl žákem pražské Akademie výtvarných umění, kde navštěvoval školy Bohumíra Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera. Pro kritiku vedení školy musel studia přerušit a dokončil je až v letech 1911-13 v ateliéru M. Švabinského. Byl členem Umělecké besedy (od 1909), spoluzakladatelem Sdružení českých umělců grafiků Hollar; v roce 1945 mu byl udělen titul národního umělce.
V Rabasových raných dílech lze rozeznat mnoho různorodých vlivů. Mísila se zde impresionistická inspirace (Hředle, 1912) a akademicky chápaný realismus (Večerní píseň, 1914). Po 1. světové válce se tvorba rozdělila do dvou linií: jedné zřetelně realistické (zvláště obrazy rodných Krušovic z let 1919-20) a druhé, pokoušející se o symbolický výraz (Rozsévačka, 1920). Vedle toho jej ovlivnilo i dobově podmíněné sociální umění (Ze šichty, 1923). Z přelomu dalšího desetiletí, kdy se poněkud uvolnil rukopis a také barevná škála se rozšířila, pocházejí nejhodnotnější Rabasovy práce (Pole a oblaka, 1933; Pálená země, 1934; Ticho v oranicích, 1934). V dalších dílech se stala volnější také výstavba obrazového pole (Cesta do vsi, 1936).
Za 2. světové války získaly obrazy silnější lyrický tón, související s okupací (Velikonoční krajina, 1942). Těžká nemoc v poválečném období (1951) jej přinutila obrátit pozornost k portrétu (Tvář dobře známá, 1952) nebo k bezprostřednímu okolí domova (Léto nad polní cestou, 1954). Je i autorem autobiograficky laděné knížky Malířovo vyznání (1940).
In: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=11&name=Rabas+V%E1clav
Zobrazit