Seznam děl umělce Gainsborough Thomas

Gainsborough
[Gejnzbere], Thomas, *14.5.1727 – †2.8.1788, britský malíř ovlivněný van Dyckem; oficiální a intimní portréty, často před krajinným pozadím, krajiny s romantickými motivy hor a venkovských stavení, v nichž řešil problém osvětlení (Gainsboroughův les, Cottage Door, Pastýřka vepřů, Podobizna královny Charlotty, Umělcova dcera s kočkou). Ovlivnil krajinářství 19. století. In: http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=28604 * * * * * Jako třináctiletý přijel do Londýna, aby studoval malířství; pravděpodobně navštěvoval St. Martin's Lane Academy, kde učil Francouz H. Gravelot, žák Boucherův. Více než Gravelotův elegantní rokokový styl působili na Gainsborougha holandští krajináři 17. století, J. Ruisdael a J. Wynants; 1748 namaloval Gainsboroughův les, nejlepší obraz, který vznikl v 18. století v holandském stylu. Již v jednadvaceti letech byl pozván, aby poslal svůj obraz do Foundling Hospital, kde se reprezentovali svými díly proslulí malíři. 1746 se oženi1 s nemanželskou dcerou vévody z Beaufortu, od něhož dostala rentu 200 liber šterlingů. Měl s ní dvě dcery Mary a Margaretu; jejich nedokončené podobizny patřily k nejintimnějším umělcovým dílům. 1750-79 působil v Ipswichi, kde maloval především podobizny. Krajiny byly tehdy ještě považovány za méně hodnotný druh malby, vhodný k dekoraci venkovských sídel.

První Gainsboroughovy podobizny vypadají jako loutky; malíř si tehdy bral skutečné loutky za modely pro figurální kompozici, podobně jako pro své ideální dekorační krajiny ,,nad krb" si stavěl na stole malý model z písku, korku a mechu. Portrétované venkovské šlechtice umisoval před krajinné pozadí podle vzoru Haymanova, ale prováděl je v některých případech s realismem do té doby nevídaným. V Bathu (od 1759) se stává portrétistou vznešené anglické společnosti; maluje reprezentativní aristokratické podobizny v životní velikosti pod vlivem A. van Dycka i intimní portréty svých přátel, herců a hudebníků. V šedesátých letech stoupl jeho zájem o světelné efekty; hra světla na hedvábí nebo satinu je kabinetní ukázkou malířského mistrovství. Měl zálibu pro umělé světlo a často maloval při svíčkách. Během pobytu v Bathu vytvořil jen několik krajinomaleb, k nimž ho inspirovaly Rubensovy krajiny. Od 1774 žil v Londýně. Nejdříve dostával málo zakázek; jeho společenské postavení se upevnilo, když po 1777 ho začal proti J. Reynoldsovi podporovat královský dvůr. 1782 vytvořil ve Windsoru sérii oválných podobizen panovnické rodiny. Protože měl neshody s akademií, jejímž byl zakládajícím členem, neposílal obrazy na londýnské výstavy, ale v posledních letech svého života pořádal výstavy svých děl ve vlastním domě. V portrétech z osmdesátých let zdůrazňoval rokokovou náladovost na úkor podoby. V krajinomalbě se stále vrací k tématu venkovských chalup a vytváří romantické horské krajiny ve smyslu S. Rosy. Inspirován Murillem maluje žánrové scény venkovských dětí v krajině, jež Reynolds nazval "fancy pictures".

Vedle Reynoldse nejpřednější anglický malíř 18. století a nejvyhledávanější portrétista anglické šlechty, spojující vandyckovskou malířskou tradici s vlivem francouzského rokoka (A. Watteau). Bezprostřední poměr k přírodě projevil ve svých krajinách, zvláště pak v krajinářských akvarelech, jimiž předjímal krajinářství 19. století.


Vyňato z Encyklopedie světového malířstvi - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Sáva Šabouk DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975. In: http://www.artchiv.cz/show.php3?action=explore_bio&id=135&session=22nd12r02y04h31t2007