> Kubišta Bohumil

Umělci

Informace

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Kubišta Bohumil

(*21.8.1884 - †27.11.1918) - český malíř, grafik a teoretik umění Již v mládí se u B. Kubišty, nemanželského syna ze statku, projevovalo kreslířské, ale také exaktně matematické nadání. Roku 1903 byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, a
(*21.8.1884 - †27.11.1918) - český malíř, grafik a teoretik umění
Již v mládí se u B. Kubišty, nemanželského syna ze statku, projevovalo kreslířské, ale také exaktně matematické nadání. Roku 1903 byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ale zásluhou svých jasně formulovaných názorů se brzy dostal do konfliktu s ředitelem školy. Roku 1904 proto přešel na Akademii výtvarných umění k profesorovi Vlaho Bukovaci, kde se však rovněž nevyhnul rozporům. Nespokojen s akademickou výukou (jeho názory dále upevnila i pražská výstava Edvarda Muncha roku 1905) odešel z Akademie a po roční vojenské službě se vydal studovat do Florencie (krátce navštěvoval Reale istituto delle belle arti). Poprvé vystavoval s Osmou roku 1907 a 1908, v roce 1909 odjel do Paříže, kde s přestávkou vytrval i další léto. Existenční potíže jej donutily roku 1913 opět nastoupit vojenskou službu - byl důstojníkem rakouského dělostřelectva v Pulje a zemřel krátce po válce v důsledku epidemie španělské chřipky.
V raných pracích Kubištu inspiroval postimpresionismus Alfreda Sisleye (Pískařské lodě, 1905-06; Na návsi) a Vincenta van Gogha (Stromy v létě, Slunečnice, oboje 1907). Vliv Muncha se projevil zvýšenou expresivitou (Továrna, 1908; Lom), dílo Paula Cézanna jej podnítilo k valérové malbě (Podobizna se zeleným pozadím, 1908; Periferie). Cézannovo poučení se vystupňovalo za pařížského pobytu (Zátiší s lampou, 1909; Kavárna, Koncert, 1910), kde také napsal proslulou cézannovskou studii pro Šaldovu Novinu. Její matematické rozvržení do vět a odstavců na základě čísla 129 a rozdělení zlatým řezem ukázala také směr jeho další tvorby, založené na racionálním propočtu. Kolem roku 1910 poznal principy kubismu z okruhu Georgese Braquea, jehož racionální postup vyhovoval Kubištově talentu. První kubistický pokus je datován 18. březnem 1910, tehdy vznikla podobizna, doplněná autoportrétem Kuřák; je to také vůbec první kubistický projev v našem výtvarném umění. Následovaly další kubistické obrazy (Kuchyňské zátiší s homolí cukru, Zátiší s košíkem, Zátiší s nálevkou;, vše 1910). Po epizodickém návratu ke dřívějšímu pojetí malby (Jaro, Paridův soud, Koupání mužů, 1911) pokračoval v kubistickém experimentu (Portrét J. Zrzavého, 1911; Lom, 1911; Sv. Šebestián, 1911-12; Epileptická žena, Oběšený, 1912). Seznámil se také s italským futurismem (Vlak v horách), ale během vojenské služby jeho umělecké aktivity poněkud poklesly. Slunné Jaderské moře způsobilo zjasnění barev, načas se tak přiblížil fauvismu (Moře, 1913); válečné události však přivodily Kubištův návrat k dřívějšímu, přísně analytickému stylu (Nálet na Pulji, 1915; Důstojnické zátiší, 1916).
Dílo Bohumila Kubišty, jednoho z našich nejnadanějších umělců, který předčasně zesnul ve věku 34 let, kdy kariéra mnoha malířů teprve začíná, výrazně ovlivnilo mladou generaci meziválečného období.
In: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století


Zobrazit
Zobrazeno 1 – 12 z 12 položek
Zobrazeno 1 – 12 z 12 položek

Novus - Premium Prestashop template

Payment methods