Kubín (Coubine) Otakar (Othon): Lidské bídy I

Cyklus dřevořezů Lidské bídy formálně váže k obrazům vystaveným u Hervartha Waldena v Berlíně - námětově autor pravděpodobně parafrázuje biblický příběh Joba. Snad se jedná o doprovod k básni Émila Godefroye Listy o neštěstí. Kubín tu však nepostupuje jako pouhý ilustrátor, nýbrž rovnocenně výtvarnými prostředky rozvíjí geometrizující formou příběh pantomimy, v níž verismus nemá místo. Hranatící se postavy jsou plné napětí - nejen ve vztahu k okolní ploše ale i v poměrech vlastních částí. Plocha okolo postav je rytmizována různosměrnými zářezy - vše ve výsledném otisku černé na bílé. Hlavním kompozičním prvkem je různě nakloněná diagonála. Navozuje pocit lability vystupňované až k nejistotě, neklidu a ohrožení. Postavy se odpoutávají od pozadí a jako by levitovaly. S podobným potlačováním hmoty a její levitací se můžeme ve stejném čase setkávat i u některých futuristů (např. Gino Severini ). In: http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000182_6.html